12 díl povídky SasuSaku

31. srpna 2010 v 13:49 | Saky & Kiki |  Naše povídky
táááák a je tu poslední dílek povídky doufám že si jí užijete. ikdyž moc štastně nezkončíí.. je to trosku kratší.. ale  chtěla jsem vás pořádně natáhnout.. :) tak snad se vám povídka líbila. a chtěla bych poděkovat všem lidem co si jí četli.. moc vám kujuuu :))

" Sasuke, prosím, nech nejdřív mluvit mě. Nechtěla jsem ti to říct, protože jsem myslela, že mě opustíš, ano jsi jejich otec, stalo se to loni na tvých narozeninách…. Nechtěla, a ani jsem nevěděla, že to takhle skončí…" když tak dál mluvila začala jsem brečet, ani jsem nevěděla proč "… prosím odpusť mi to. Ani nevíš jak jsem trpěla, chtěla jsem ti to říct, ale nemohla jsem.. já.." v tom mě zastavil.
" Takže to nebyl sen," nebyla to otázka spíš konstatování.
" Co?" nechápala jsem trošku.
" Ta noc, kdy jsme se spolu milovali, myslel jsem že to byl sen" Nevěděla jsem, co mu mám na to říct, cítila jsem se už víc a víc slabá. Poprosila jsem Sasukeho, aby dal děti do kolíbek, které tam byli pro ně připraveny, každé z nich si pořádně prohlédl, viděla jsem na něm, že je šťastný. Pak si sedl vedle mě chytil mě za ruku a něžně políbil.
" Takže se nezlobíš?"
" No…" vypadal jako by o tom přemýšlel, což mě trochu znervóznilo. " Samozřejmě, že ne, jen je mi líto, že si mi to neřekla toť vše."
" Miluju tě" řekla jsem mu. Dlouze se mi zadíval do očí a řekl,
" Taky tě miluju" Byli to dvě nejkrásnější slova, co mi kdy řekl, cítila jsem se najednou tak moc šťastná, že mi zase začali slzet oči, rychle jsem mrkala, abych se znova nerozbrečela.
" Sasuke, musíš mi něco slíbit, kdyby se mi někdy něco stalo, prosím postarej se o děti, prosím,"
trošku zmateně na mě kouknul, ale na konec souhlasil.
" Samozřejmě budeme se o ně starat spolu" pak jsem ho políbila, koukla mu dlouze do očí a řekla: " Miluju tě Sasuke…. sbohem," Cítila jsem už na začátku, že se mi přiotrávila krev při porodu, když mi praskla voda, ale nic jsem neřekla, chtěla jsem hlavně zachránit děti, mateřském pud je skvělej, že? Tělo mi ochablo a já se skácela na postel, slyšela jsem jak Sasuke na mě volá, jak se mnou třesa, ale moje tělo mi už nedovolilo reagovat. Rychle volal Tsunade-sama a děti se rozbrečeli, jestli cítili, že jsem zemřela nebo kvůli tomu povyku nevím, ale já už jsem se vzdalovala z tohoto světa.

(Sasukeho pohled)

" Sakuro! Ne, ne, ne!! No tak prober se!" třásl jsem jejím bezvládným tělem, ale vůbec nereagovala.
" Tsunade-sama!!" Tsunade se sem přiřítila jako tornádo.
" Co se děje!" zděsila se, když viděla bezvládně tělo Sakury ležet na
posteli, naše děti začali plakat, cítil jsem jako by se mi mělo srdce rozpadnout na kusy. To není možné, když jsem ji získal tak jsem ji hned ztratil, zhroutil sem se na zem, slzy mi tekly přes tvář. Tsunade se snažila Sakuru zachránit, ale pak mi oznámila, že je pozdě, nemá žádný puls, že to nejspíše byla otrava krve při porodu.
" Promiň Sasuke, nic mi neřekla a kdybychom se tím zabývali, děti by to nepřižili, je mi to velmi líto"
" Vy za to nemůžete, to já, měl jsem ji najít dřív, měl jsem se víc snažit, měl jsem…"
" Teď by ses měl postarat o sebe a pak o děti." Pohlédl jsem na kolébky, kde leželi děti, které si tam teď pochrupovali.
" Řekla, jak chce, aby se jmenovali?"
" Ne, možná by si jim nějaká jména vymyslet," chvíli jsem nad tím přemýšlel pak mě to trklo, nebylo to tak složité ty jména vymyslet.
" Holčička se bude jmenovat Sakura, po matce a chlapeček se bude jmenovat Tatsu," Vstal jsem a šel jsem k posteli, kde ležela Sakura, naposled jsem ji políbil a odešel z toho pokoje, nedokázal jsem se koukat na její smrt, to se nedalo, i když má pravý shinoby dokázat skrýt svoje emoce, vidět milovaného člověka zemřít, to se nedá jen tak opomenout .

Když se pak roznesla zpráva, že je Sakura mrtvá tak to nejvíc špatně snášel Naruto, vím, že ji miloval i víc než jako přítelkyně, ale vždy ji přál jen štěstí, byl z toho hodně vedle, dále Ino, její nejlepší kamarádka zemřela, taky Kakashi- sensei, byl z toho celkem dost vedle, i když on má za sebou už řadu let zkušeností a se smrtí se už dokáže srovnat. Pak přišla pro všechny ta šokující zpráva, jsem otec a Sakura byla matkou, každý se těšil, až uvidí dva malé uzlíky, které jsem nesl domů, Ino i Naruto mi pomáhali, byl jsem rád, že mám potomky, byl jsem rád, že mám tolik přátel, ale něco mi chybělo ta díra v mém hrudníku, která se už nikdy nezaplní. To co mi chybělo byla Sakura, její usměv, její vlasy, její oči, její tělo. Každou noc po její smrti jsem probrečel, nakonec jsem se s tím celkem smířil, byl to život.
" Když něco ztratíme, něco tím ztratíme" to byl zákon přírody, nikdy nic není zadarmo ani úplné štěstí, sice mám teď dvojité štěstí, ale furt ji to nenahradí..

The End =)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hinanaru-4-ewer hinanaru-4-ewer | 28. prosince 2010 v 17:20 | Reagovat

nááádherná poviedka.... skoda že sakura zomrela .... smutnéé.... :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(

2 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 12. července 2011 v 13:23 | Reagovat

krásne...a tiež si hovorím, že škoda, že Sakura zomrela :-(...ale inak nádherné :-)

3 Ininka Ininka | Web | 13. prosince 2011 v 11:14 | Reagovat

O_O  O_O
Ona nenůže umřít!!!

4 DENISA DENISA | 19. června 2012 v 14:53 | Reagovat

Ty jsi tam napsala že ino zemřela.. a pak si napsala že mu pomáhala s dětma?.. nechápu.. ale jinak krásná povídka... :D

5 Sakurka Haruno Uchiha Sakurka Haruno Uchiha | 11. července 2012 v 17:15 | Reagovat

moc krásný ale te konec byl moc smutný :-(  :-(  :-(  :-(  :-(

6 MillsLILLIAN33 MillsLILLIAN33 | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 19:06 | Reagovat

This is great that people are able to take the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/home-loans">home loans</a> and that opens new opportunities.

7 flymanthy tvoje SB flymanthy tvoje SB | Web | 1. prosince 2013 v 23:18 | Reagovat

:))))))))

8 Sayuri Sayuri | Web | 30. března 2014 v 14:41 | Reagovat

to je tak smutní :-(  :-(  :-( ale ten konec

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama